Můj příběh
Jsem fyzioterapeutka dětí a dospělých. Pomáhám lidem najít dobrý kontakt s tělem, porozumět jeho zákonitostem a cítit se v něm lehce a krásně.
Tělo jako detektivka
Jsem fyzioterapeutka a svoji práci miluju. Baví mě objevovat tělo a jeho zákonitosti, obdivuju jeho úžasné schopnosti. Pomáhám klientům nacházet v těle větší volnost, vnímat své tělo a žít spokojenější život bez bolestí.
Tělo a jeho funkce jsou jako detektivka. Kde a co je ten kamínek v botě, který je potřeba vyndat? Pramení obtíže z toho, jak se hýbeme a jak sedíme u práce, nebo z dlouho zapomenutých událostí, z jizev, z emoční bolesti, nebo má ještě jiný původ?
A co děti, proč se začnou vychylovat z osy? Stojí i doma, jako by ještě byly na tréninku s florbalkou v ruce?
Můj kámen v botě
Balvan, který jsem v těle vlekla já, byl pořádně velký a cesta k fyzioterapii klikatá. Rozhodla jsem se studovat sociologii. V té době jsem trpěla velmi bolestivou menstruací. Každý měsíc byl pro mě utrpení, zvracela jsem a bylo mi hrozně, pár dnů jsem nebyla schopná vůbec fungovat.
Taky jsem měla strach z lékařů, protože jako malé dítě jsem byla operovaná a zůstala mi z toho obří jizva a nedůvěra v lidský přístup a pochopení.
Období temna
Každý měsíc jsem se děsila, co zase přijde ve dnech menstruace. Mívala jsem kvůli jizvě nafouklé břicho, nebyla schopna se narovnat a bolest přicházela oddaně každý měsíc. Věci, které jsem měla ráda, zpěv, chození po horách a vedení skautského oddílu, byly v těchto dnech vyloučené.
Kdy nastal zlom
Na studijním pobytu v Bruselu mě napadlo, že bych ráda zkusila dělat něco rukama, a tak jsem zkusila štěstí na fyzioterapii na FTVS. Asi to tak opravdu mělo dopadnout, protože ani fakt, že jsem se na přijímačky z fyziky učila jen v letadle cestou domů, nepřekazil následující semestr můj nástup do nové životní etapy (vedoucí nakonec k titulu magistra).
A už jsem v tom lítala...
Fyzioterapie mě uchvátila: spojovala do sebe všechno, co jsem měla ráda, mohla jsem využít znalosti z různých oborů. Skaut, který mě připravil na pomoc druhým, samostatnost a improvizaci, hudba, která v hlase spojuje stav duše i těla, předchozí studium sociologie, zázemí společenských věd i logiky a statistiky… Zkrátka mě to dostalo a nepustilo.
Magisterské studium mi dalo ohromné množství vědomostí, souvislostí a nástrojů, jak pracovat s tělem. Vzdělávala jsem se (a pořád vzdělávám) u skvělých učitelů - profesora Lewita, docenta Véleho, profesora Koláře a dalších inspirativních lidí.
Nacházím nové souvislosti a více se věnuji propojení těla, fyzického i emočního traumatu, to díky kraniosakrální osteopatii a Radku Neškrabalovi. Pomáhám lidem objevit, jak mít v těle i životě větší komfort a smím je na jejich cestě kousek doprovázet a učit se od nich.
Kde skončil kámen
A víte co? Menstruaci mám už úplně normální a bezbolestnou, břicho mě nebolí a když, umím číst jeho signály a hravě si poradím.
Kromě toho jsem mámou dvou úžasných akčních kluků a manželkou báječného muže, odpočívám u hudby a mám hrozně ráda hory.
