Je pro vás vhodné protahování?

Položili jste si někdy otázku, jestli je pro vás vhodné protahování? Jestli právě vám pomůže? Pojďme se na to podívat a zjistit, jak se to má.

Jana hodně seděla v práci a jak už se to stává, při dlouhodobém sezení se jí zkracovaly svaly a následkem toho ji začala bolet záda. Našla si tedy pár dobrých cviků, zařadila do běžného života několik stabilizačních prvků a bylo po bolesti. Když se jí pak svěřila kolegyně, že ji bolí záda ze sezení, hned věděla, co jí poradit.

A tak se Aneta začala protahovat také. Ale výsledek se jaksi nedostavoval. Aneta cvičila pravidelně každý den, ale bolest vůbec neustupovala, naopak její záda stávkovala a měla tendenci se zablokovat. Aneta chodila ještě i na masáže, které ke kýženému výsledku – bezbolestnému stavu – také nevedly. Jana to nechápala. Měly přece obdobné potíže způsobené stejným sedavým zaměstnáním. Jana navíc občas chodila na jógu, kde se parádně protáhla. Když se protahovala Aneta, její bolest spíš narůstala.

Nakonec přišla Aneta za mnou, a to ve fázi, kdy byla bolest opravdu velká. Bolelo chození, otáčení, jakákoliv zátěž. Domluvily jsme se, že navštíví lékaře a nechá si udělat vyšetření, jestli na páteři nejsou degenerativní změny. Nicméně vyšetření, které jsme dělaly spolu, nenasvědčovalo velkým změnám. (Nakonec byl na rentgenu vidět malý výhřez, který na nic netlačil.)

Co naopak bylo patrné, byla velká volnost vaziva, hypermobilita.

A to byl klíč k celému řešení!

Anetino tělo zoufale hledalo způsob, jak se zastabilizovat. Tím, že se protahovala, mu brala i tu trošku pevnosti, kterou mělo. A protože pevnost a stabilitu potřebujeme, její tělo našlo způsob, jak toho dosáhnout. Ve svalech vytvořilo stažená vlákna, odborně se jim říká triggerpointy nebo spoušťové body. Ty sice způsobují bolest, ale zabraňují přehnanému rozsahu pohybu. A také si o nich později ještě povíme víc, protože možná trápí i vás a ani to nevíte.

Řešení tedy nebylo vůbec složité, stačilo jen pochopit situaci.

Každý má od narození

1. určitou vrozenou úroveň napětí svalů: Některá miminka jsou měkčí, trochu jako plyšáčci, některá zase naopak pevná a ve větším napětí. Moje dvě děti jsou krásným příkladem obou těchto možností. Tato základní úroveň napětí nás provází celý život.
2. určitou kvalitu vaziva. Někdo má vazy protažitelné snadno, celkově jsou volnější, někdo naopak pevnější. To se v průběhu života může měnit – například hormonálními vlivy. Třeba těhotným ženám se vaziva povolují, aby při porodu mohla hlavička děťátka pohodlně projít pánví. Také se při těhotenství často zvětší noha. Vliv má i hormonální antikoncepce.

A s tím je třeba počítat.

Aneta měla volnější vazivo a přibližně střední napětí svalů. Její pohybový aparát se začal bránit snaze o (z jeho pohledu) znestabilnění protahování tím, že začal stahovat vlákna svalů. Do tělesného pocitu to proniklo jako bolest. Řešením pro Anetu bylo zpevnit tělo (jak říkáme my fyzioterapeuti „zastabilizovat se“) a poté uvolnit (zrelaxovat) napjatá vlákna svalů. Máme na to takovou prima jednoduchou techniku, ale o ní vám povím víc příště.

A co Jana? Ta měla vaziva pevnější a opravdu se jí sezením (setrvalou pozicí) zkracovala. Tím se pánev nastavovala do nevýhodné pozice proti hrudníku a svaly neměly šanci správně a koordinovaně pracovat. Pro ni bylo protažení v kombinaci se stabilizací skvělým a jednoduchým řešením.

Anetin stav se do návštěvy lékaře zlepšil. Už netrpěla strašnou bolestí v zádech, zlepšila se jí svalová souhra a stabilizační funkce trupu. Říkala mi, že když se chce ohnout, její tělo si samo žádá o zpevnění – a ona mu ho už umí nabídnout.

Pokud víte, že jste hypermobilní, nebo pokud ani vám nepomáhá protahování a váš stav se po něm nelepší, začněte se stabilizací!